Historie Lloret de Mar

Sdílejte:

Historie Lloret de Mar, přesněji řečeno oblasti, kde se dnes město rozkládá, se začíná psát ve čtvrtém a třetím století před naším letopočtem. V této době Iberijci, obývající vnitrozemské osady Montbarbat a Puig de Castellet, používali příhodné pobřeží v této lokalitě k navazováním obchodních vztahů s jinými kulturami s cílem získávat zboží, pocházející z Řecka nebo z Římské říše. Později to byli sami Římané, kteří se usídlili přímo na pobřeží v oblasti, kde se dnes nachází Lloret de Mar a kteří využívali obchodní přístav u pláže Fenals a provozovali čilý obchodní ruch se sousedními sídly Empúries a Barcelona. Četné archeologické nálezy z tohoto období jsou ještě dnes předmětem výzkumů a pátrání historiků.

Jméno Lloret – LO-REDO – se objevuje poprvé v psané podobě v roce 966 našeho letopočtu (studie připisují původ toho jména v latinském Lauretum), a brzo poté v roce 1001 už byly vytyčeny hranice města. Během tohoto období byly také postaveny dvě důležité stavby – věž Sant Joan, stojící na skále oddělující pláže Platja de Lloret a Fenals, plnící funkci strážní a hlídkové věže a jednoduchý kostel Sant Roma (dnes známý jako Nostra Senyora de les Alegries), který si i přes rekonstrukce dodnes zachoval charakteristické znaky původního románského slohu. V této době si obyvatelé stavili své domy roztroušeně hlavně dále od moře, takže se nelze divit tomu, že se kostel dnes nachází tak daleko od centra Lloret de Mar.

Postupně se místní odvažovali stavět si obydlí blíž a blíž k moři – skutečně, jedním z hlavních důvodů těchto obav byl strach z útoků pirátů, který částečně opadl právě s vybudováním věže Sant Joan. Neustále se rozvíjel sytém obchodu, krom dovozu zboží po moři se naopak obchodovalo i s produkty z vnitrozemí opačným směrem. Rozvíjely se také další činnosti místních obyvatel, např. rybolov. Obchodní i kulturní vztahy byly rozvíjeny zejména s italskými přístavními městy, a měly velký vliv na místní rozvoj místní kultury.

Počátkem 16. století byl potom postaven v centru Lloretu nový kostel. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1522. Kostel byl postaven ve slohu katalánské gotiky a sloužil také jako úkryt pro případ útoku pirátů – např vrata sloužila zároveň jako padací most přes hluboký příkop.

Od poloviny 18. století se potom v historii Lloretu objevuje nový fenomén – stavba lodí i provoz loďstva. Vlivem vnějších okolností dochází k rozvoji plaveb a obchodování se středo a jihoamerickými přístavy (Santiago de Cuba, Havana, Montevideo, Buenos Aires atp.). Vzniká zde velmi početná vrstva bohatých lidí, k nimž se později připojují ještě ti, kteří odešli za prací a novými možnostmi do Ameriky, tam se jim dařilo, zbohatli a po návratu se usídlili v Lloret de Mar. Postupně tito noví obyvatelé také přetvářeli podobu místní architektury bouráním původních rodinných domů a budováním větších majestátních staveb. Tento stav trval zhruba až do počátku 20. století.

Zahraniční hosté začali dnes již celosvětově proslulé turistické centrum Lloret de Mar navštěvovat kolem roku 1950. Tento úspěch na poli cestovního ruchu ovšem nepřišel přes noc – ve dvacátých letech 20.století (a dříve) bylo toto letovisko téměř výhradně určeno vybraným barcelonským rodinám z vyšších vrstev. Mezi těmito letními návštěvníky se objevil i jeden z největších katalánských básníků Josep Carner, který v roce 1919 označil Lloret de Mar v časopisech D’Ací a d’Allà za „křesťanský ráj“ a tím se nemalou měrou podepsal na jeho popularizaci.

V následujících letech 1936-39 – v době Španělské občanské války – zažil Lloret de Mar expanzi návštěvníků z řad střední vrstvy obyvatel, kteří si stále častěji volili toto přímořské letovisko jako místo pro strávení letních prázdnin. O opravdové rozšíření povědomí o Lloretu (coby kvalitní turistické destinaci) za hranicemi Španělska se potom zasloužil jeden prestižní německý zubař, pro kterého se toto místo stalo celoživotní láskou a to, co mu dávalo, mu on vracel tím, že jeho jméno publikoval v kruzích vlivných středoevropanů.

Úspěch, s kterým se Lloret de Mar začal následně potýkat, se velkou měrou podepsal na jeho urbanizaci, která byla prvotně zaměřena na turistický ruch, a která vedla k tomu, čím je Lloret dnes. Veleúspěšným turistickým centrem, kde se mísí původní kultura a tradiční katalánský život s prvotřídními prvky moderního přístupu k cestovnímu ruchu.

Sdílejte: